Jdi na obsah Jdi na menu
 


Příběhy

6. 1. 2007

Máte rád(a) lehké šimrání pod bránicí? Dělá vám dobře číst či psát a nebo si s někým vyprávět o situacích, které sevřou hrdlo a zastaví dech? Tak jste tady dobře....

Vítám vás v tomto pokojíčku, mám ráda společnost zajímavých lidí, budeme si povídat..... podám teplou buchtu s láskou dělanou, právě vytaženou z trouby, v krbu praská dřevo a káva se právě nese..... Venku hučí meluzína a my si budeme povídat o světě, který je pro mnohé velkou neznámou.Svět duchů byl je a bude vždy přitahován či odpuzován různými skupinami lidí, jenom nikdy nikoho nenechá v poklidu. Tak se to stalo i mě.

Bylo nebylo.......

obvykle takto začínala každá pohádka. I mě se to stalo. Měla jsem za sebou prvních pár měsíců práce v psychotronice..... přesněji řečeno půl roku. Byl podzim 1996 a já seděla večer u televize, když najednou přišla moje nejmladší dcera a brečela, že kolem ní chodí pán v klobouku a že má červené oči. Že se toho bojí. Nechtěla jsem se hnout od televize a tak jsem ji odbývala, že se jí jenom něco zdálo a ať si z toho nic nedělá, že duch odejde. Musím předeslat, že svět mezi nebem a zemí byl u nás samozřejmostí. Nejmladší dcera měla velkou sílu v očích a jako malá dokázala určit lidem, kteří za mnou přicházeli, jak se jmenoval člověk, který jako duch je jim stále na blízku  a v kolika letech zemřel. Starší dcera docela dobře věštila a kluk se trefoval jenom občas. Duchy jsme viděli všichni a brali jsem je jako něco, co patří k našemu životu a tak to je do dnes. Ale aby je něco strašilo tak, jak najednou popisovala v noci Kateřina, to se ještě nestalo. Šla jsem si sednout do ĺožnice a když si dcera vlezla do postele, tak jsem se zadívala do místa nad její postel. Najednou se na mě zadíval pár červených očí a ve mě by se krve nedořezal. S duchy jsem v té době zkušenosti neměla a docela jsem se této energie bála. Najednou se před mýma očima rozvinula celá postava vysokého muže s kloboukem na hlavě. Sedla jsem si ke stolu a mentálně jsem ho požádala, aby od dcery odešel, že se s ním skontaktuji. Rozjela se mi ruka s automatickým písmem, kde mi sdělil, že je kamarádem Josefa, že se jmenuje Vašek, že měl manželku Lenku a dceru a že vzkazuje Josefovi, aby si dal pozor na peníze. Prosil mě, abych to napsala Josefovi, protože jinak než přeze mně se s ním zkontaktovat neumí. Bylo mi z toho všelijak. Hlavně jsem pociťovala silné bolesti. Josefovi jsem vzkaz předala a dozvěděla jsem sem se,že skutečně měl kamaráda Vaška, který byl asi tak rok ženatý, pocházel z Moravy a když se autem vracel od rodičů do Prahy, tak skončil pod kamionem. Že ho asi 4 hodiny zachraňovali lékaři na sále, ale boj prohráli. Zemřel. To byly ty bolesti, které jsem při kontaktu s duchem pociťovala.

čarodějka Blanka

Máte-li nějaké zážitky a chtěl(a) byste se o ně podělit, máte možnost se na těchto stránkách zviditelnit. Pokud byste potřeboval(a) se psaním pomoct, napište mi text na můj e-mail: carodblanka@atlas.cz a já jej upravím, odešlu na váš e-mail ke schválení a po té bychom jej dali na tuto stránku. čarodějka Blanka

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Duch mé Prababičky

(Markéta, 2. 11. 2016 14:57)

Dobrý den ráda bych se s vámi chtěla podělit o můj příběh, který se stal před čtyřmi roky..7.7.2012 mi umřela prababička měla jsem jí hrozně ráda..byly jsme nejlepší kamarádky..Ten den kdy umřela slavila moje neteřinka první narozeniny..o týden od smrti babičky, jsme seděli s bratrancem v kuchyni a koukali se na horor 3:15 zemřeš..v pravo od nás na poličce ležel mobil stará Nokia...chvíli jsme slyšeli nějaké šustění, ale nějak jsme to nevnímali..asi o 20 min...mobil odletěl až ke dveřím na druhé straně místnosti..byly jsme vystrašení nevědili jsme co nebo kdo to byl..ale měli jsme pocit jako by nás přišla babička navštívit a trochu víc postrašit :) Strašně moc nám chybí..Mám takových ppříběhů strašně moc..jsem s tím nějak tak smířená :)

Duch mé Prababičky

(Markéta, 2. 11. 2016 14:57)

Dobrý den ráda bych se s vámi chtěla podělit o můj příběh, který se stal před čtyřmi roky..7.7.2012 mi umřela prababička měla jsem jí hrozně ráda..byly jsme nejlepší kamarádky..Ten den kdy umřela slavila moje neteřinka první narozeniny..o týden od smrti babičky, jsme seděli s bratrancem v kuchyni a koukali se na horor 3:15 zemřeš..v pravo od nás na poličce ležel mobil stará Nokia...chvíli jsme slyšeli nějaké šustění, ale nějak jsme to nevnímali..asi o 20 min...mobil odletěl až ke dveřím na druhé straně místnosti..byly jsme vystrašení nevědili jsme co nebo kdo to byl..ale měli jsme pocit jako by nás přišla babička navštívit a trochu víc postrašit :) Strašně moc nám chybí..Mám takových ppříběhů strašně moc..jsem s tím nějak tak smířená :)

viděla jsem duchy!

(viky, 30. 11. 2014 15:54)

ahoj jednou se mi stalo že jsem šla večer spát bylo asi půl 10 a slyšela jsem za dveřmi nějaké zašeptání. tak jsem to řekla mámě a tátovi a mamka se tam šla podívat. čekaly jsme na ni s taťkou asi 10 minut. a tak jsme se šli podívat co se děje a máma tam ležela na posteli a plakala. nevěděli jsme s taťkou proč pláče a ona nám řekla že jí ten duch řekl že zabil moje dvě sestřičky. a opravdu! ráno jsme se probudili a slišeli jsme z holek pokoje nářky. jako by ta m holky plakali. a opravdu, eišce tekla z nosu krev tak jsme jí to zastavili. ale Anežka to měla ještě horší! tekla jí krev z pusy a to se jí nekýval žádný zub protože jim oboum bylo 2 roky . je to děsivé a dodnes si vyčítám že jim to možná udělaly duchové. dodnes na to vzpomínáme a raději to nikomu neříkáme protože by nám to stejně nikdo nevěřil.

Re: viděla jsem duchy!

(Merri, 14. 12. 2014 11:49)

Ahoj viky.Já ti to věřím ,je to možné někde na světě se ukrývá brána do které nesmí vstoupit lidská postava za tou bránou se odehrává něco co si nikdo neumí představit za tou bránou jsou síli nadpřirozené a do teť ještě nikdo nezjistil ani asi nezjistí co se tam vlastně děje je to zvláštní a asi mi ani neuvěříš ale něco ti řeknu věř a třeba tu bránu odhalíš.a ještě něco dávej na své sestry pozor protože jestli si duchové vihledali tvé sestry poprvé mohou to udělat i znovu

Re: viděla jsem duchy!

(Vali, 8. 11. 2015 12:19)

Viki ja ti to věřím muselo to byt strasne ja se ted hrozne bojim byt doma sama

Vyvolávání

(Píšťalka, 28. 9. 2015 20:58)

Jako teenegerky jsme s kamarádkami vyvolávaly duchy o prázdninách na půdě opuštěného domu v sousedství babiččina domu. Sedly jsme si do kruhu, v prostřed jsme měly svíčku atd..Za zády visel těžký starý závěs. Na té půdě nebyl žádný průvan, nebylo kudy..Vyvolaly jsme ducha jedné české slavné osobnosti a zeptaly se, jestli je přítomen, ať dá znamení. V tu chvíli se rozhoupal ten těžký závěs takovou rychlostí, že to vypadalo, jakoby s ním začal někdo prudce hýbat..nikdo u něj ale nebyl!!!Z té půdy jsme tedy mazaly, jako by nám hořelo za patami- svíčku jsme samozřejmě sfoukly a vzaly s sebou...Toto se dělo večer, venku už se stmívalo. Já a sestřenice jsme se uložily jako vždy ke spánku v jednom pokoji u babičky. V noci pak vedle mé postele jsme obě viděly postavu...
Pak další zážitek, opět v domě babičky. Děda vážně onemocněl a babička se o něj starala do poslední chvíle doma. O víkendu jsem jí jezdila pomáhat. A jedno víkendové ráno děda zemřel. V té chvíli se zastavil natažený budík na jeho nočním stolku. Za týden měl děda pohřeb. Opět jsme já i jedna sestřenice spaly u babičky, s ní v ložnici, byla na tom psychicky zle. Noc před pohřbem jsem se vzbudila a u dveří viděla dědu, jak se usmívá, v ruce drží kytici růží a posílá vzdušný polibek...ráno jsem to po straně řekla sestřence, a ona, že viděla totéž. Bylo to kolem 01.00 v noci....Nakonec jsme se dověděly, že takto dědu viděla i babička....

Pastelka

(Gabča, 25. 8. 2015 10:41)

Jednou ráno když ještě byla škola jsem si dala sešity na okno a na nich byla žlutá pastelka. Určitě víte když máte sešit a na konci je trochu zohnutý tam byla ta pastelka no a na vteřinu se otočím a ta pastelka je na zemi a okno je celou dobu zavřený. Stalo se to asi 2 nebo 3 týdny co umřel pan Horák.

duchove

(zuzka, 28. 7. 2015 19:46)

Mnohdy se mi stalo něco zvláštního , například před 8 lety v den kdy mi zemřel táta mě o půl noci vzbudil závan vzduchu jako polibek a jakoby tatuv hlas volal mě jméno (poslední dny jsme ho měl i doma v ošetřování, odmítal nemocnici) vstala jsem a šla za matkou do kuchyně a viděla jak pláče a sdělila mi že před malou chvilkou zemřel. Od toho dne cítím neci přítomnost a popravdě i me kočky(vždy kdyz se objevi tenhle duch tak se na její ale zároveň vrní asi také cítí že mi nechce ublížit)

Pravda o tom , co se děje za oponou...

(Erik, 14. 2. 2015 16:40)

Duchové nejsou duše zemřelých , ale jde o tzv. padlé anděly , kteří se postavili na stranu zla - tedy démoni . Ovšem rádi se v rámci cíleného klamu vydávají právě za zemřelé lidi , aby lehkověrné přesvědčili , že když člověk zemře , tak nic tak vážného se v podstatě neděje a život žije dál i když jinak a jinde . JE TO VŠAK ZÁMĚRNÁ LEŽ K OKLAMÁNÍ LIDÍ ! Celá planeta je v průseru , zlo tu graduje a každému jde o život . Jak je i psáno v Bibli : "Kdo má Krista , má život věčný a kdo nemá Krista , nemá život a propadl soudu." To je zcela jasná formulace o co zde na Zemi jde . Démoni udělají naprosto vše pro to , aby si lidé mysleli , že vlastně vůbec o nic nejde a dokonce se i vydávají za obyvatele vzdálených planet , kteří přicházejí lidstvo varovat před zkázou . Na youtube je na to i zajímavé video člověka , který má přímou zkušenost s duchy : https://www.youtube.com/watch?v=YCL2GJ5YUHQ

Re: Pravda o tom , co se děje za oponou...

(vtipne, 28. 7. 2015 19:32)

Bible, jo asi dobra kniha ale jen kniha neverim v nikoho kdo není dolozen historický nejméně v 1000 a milionech dalších pramennech

Duchové

(Erik, 14. 2. 2015 16:42)

Youtube : Roger Morneau - Zkušenost s démony

Mlha na stropě

(Milan, 25. 12. 2014 18:06)

Ahojky - věřit někomu,nebo se pousmát.Duchy zaplať pánbůh nevidím,ale už dlouho cítím,že je něco v mé blízkosti(kdo,nebo co je mi celkem jedno,ale důležité je že jsou semnou a pomáhají mi.Snažím se - vždy poděkuji.
Pokud se ještě neusmíváš,tak ti povím jeden zážitek.
Měl jsem pejska fenku.Onemocněla mi hodně vážně,veterináři udělali co se dalo,jezdili jsme s pejskem k léčitelce - no prostě děláš cokoli.Fenka měla 5roků.Jednoho večera natom byla už hodně špatně a tak jsem poprosil síly kolem.Každý jim říká jinak,ale málokdo to řekne ostatním.Stalo se to asi kolem půlnoci.Umývám si ruce,když jsem se podíval na strop,tak jsem uviděl mlhu asi 30cm pod celým stropem.No asi každému by se zježily chlupy.Pejsek dostal ještě rok života.Doktoři to celkem nechápalli,ale já jsem poděkoval silám kolem sebe.Po roce jsem již nepožádal síly kolem mě a nechal jsem pejska odejít.Mlhu jsem už od té doby neviděl,ale hodně dlouho jsem se díval na stropy.Je mi 51let a teďmám jiného pejska.To, že nám schází někdo koho máme rádi je jasné a tak si vychutnejme každou chvilku kterou máme než odejdem.

bb

(eva, 14. 3. 2013 11:06)

fakkt

Re: bb

(klára , 14. 12. 2014 11:51)

jó fakt

co se to děje

(klára, 14. 12. 2014 11:39)

Jmenuji se Klára a chci se zeptat .V našem domě a né jenom v domě vidím zvláštní stíny někdy je to stín bílí jindy zase černý je to stín člověka ,pláště , někdy je to jen taková velká koule. Skoro na každém mém kroku ty stíny vidím mám strach ale nevím jestli se mám bát nebo se nebát poradíte mi prosím

silny pocit ze ho znam

(marketa, 20. 1. 2013 11:20)

stalo se to jiz pred x lety.byla jsem unas na vesnici na mistni akci.vse probyhalo jak ma,zabava v plnem proudu a ja stala u okenka s pitim.stal tam i onen neznami hoch a v tu dobu jsem pocitila zajimavi pocit.pocit jakobych ho znala celi zivot,pritom jsem oneho hoch nikdy nevidela.od te doby jse me to uz nidy nestalo.

Cítila jsem ho a chtela bych znova..

(Dee, 1. 1. 2013 3:05)

Ahoj já jsem jsednou ducha cítila... umřel mi děda na rakovinu myslím že plic ....pil hodne pivo a hodne kouřil... kdyz umřel tak sem ho tyden po jeho smrti cítila tedy spíše pivo ... bylo to jak kdyby stál vedle mé postele ... v tu dobu jsem knemu nemela moc dobry v ztah ,málo jsme se vídaly atd... a chtela bych to prožít znova a nebo aspon mít nejakeho toho ducha kteremu bych se mohla sveris se vším .. nebo dříve kdyz mi bylo deset tak jsem dalo by se říct "věštila" vedela jsem co se stane 5 minut do predu....ale čím sem byla starší tím ta schopnost ubývala ... o duchy se zajímam uz od svých 6 let a tedkon v mých 14 me zaujali mnohem víc :)

Duchove

(Martina, 25. 12. 2012 18:36)

Ahoj ja osobne na duchy verim. Jednou jsem sedela u stolu a cetla si. Je mi teprve 13let. Kdyz jsem tak cetla tak me neco zatahalo za triko a potom mi z policky vypadla kniha. Dala mi ji driv babicka ktera je davno po smrti nikdy jsem ji neotevrela. V knizce byl dopis babca v nem napsala abych si na nektere lidi davala pozor abych nedopadla jako ona.

Potřebuji pomoct

(Denisa, 8. 3. 2012 13:11)

Dobrý den, chtěla bych se podělit o můj ne příliš strašidelnej příběh ale velice zajímavej a hlavně PRAVDIVEJ. Před 3 měsíci se mi zdál sen každou noc stále dokola 3 týdny, uměla jsem lítat jediná na světě ale ostatním to přišlo přirozené nikdo si toho snad ani nevšímal jako by to bylo naprosto obvyklé, nelítala sem vysoko tak cca 1 metr nad zemí bylo to tak jednoduch jen sem skrčila nohy. Ke konci snu to bylo vždy stejně, koukala sem nad sebe a letěla víš a víš, cítila sem tak strašný strach že sem to vnímala natolik až došlo k probuzení. To se opakovala stále každou noc bez výjmky, až jednu noc sem si v tom snu řekla že to překonám a tak sem se dívala stále nahoru, takové napětí a strach sem nikdy necítila procitala jsem a pomalu se porbouzela a najednou se mi objevil anděl, byl krásný. A v tu chvíli sem se hned probudila. Podívala sem se hned do snáře a znamená to "smrtelná nemoc".. No a hned ten den moje babička upadla do komatu a je v něm dodnes.. :(( stává se mi to často ale ne v tak závažné formě. Lidi kolem mě ze mě mají strach a přítel nechce slyšet o čem se mi zdá. Jelikož je mi 19 rozmýšlím se jakou životní cestou pujdu a tyto sny mi pomáhají se rozhodnout. Děkuji za Váš čas a budu ráda za názory a za pomoct protože nevím co si o tom mám myslet.

Duchové

(Black_Angel, 22. 1. 2009 19:34)

Ahoj.Tohle mě vždycky moc zajímalo,a s duchama mám dost zkušeností,ale tohle je docela dost dobé,tvoje dcery jsou šikovné,já mám schopnost tu,že dokážu určit,co si ten druhý myslí a také to,že vím,co se stane,vlastně věštění,díky tomu jsem zachránila i kamarádku.A jsem ráda,že jsou ještě lidé,kteří věří na duchy